::: Výstavy :::
DVĚ MEZINÁRODNÍ A JEDNA KLUBOVÁ VÝSTAVA NA SLOVENSKU
20.-21.10.2010 Nitra

Po náročném pracovním týdnu mě čekal výstavní víkend na Slovensku.Tomuto výletu předcházelo několik docela svízelných situací. V první řadě jsem nevěděla, jak na tom bude Bugi s kondicí, ale ta se jevila v pořádku a tak jsem ještě v posledním možném dnu (byla prodloužená uzávěrka) přihlásila ještě na klubovou výstavu. Těsně před tímto rozhodnutí jsem prožila hrůzné ráno, kdy mě poléval téměř smrtelný pot, neboť nepřišly vstupní listy na mezinárodní výstavu, o které jsem 100% věděla, že byla zaplacená, ale už jsem si nevybavila, jkestli byly odeslané přihlášky. Díky pomoci slovenských kamarádek jsem už odpoledně byla klidnější. Za to moc děkuju.
V pátek ráno jsem jako obvykle odvezla Danýska do školy a zaopatřila štěňátka kelpínek.
Čekal mě roznos víkendových letáků, při kterém jsem vyvenčila dospělce. Je to téměř dvouhodinová procházka po vedlejších vesnicích a moji psi už si zvykli na ty psí křiklouny za ploty, které se naučili doslova přehlížet. V poledne jsem spáchala rychlooběd a vyrazila s Bugi k Dáše. Jela jsem tak jak jsem byla, unavená a špinavá...bude čas u Dáši ze sebe udělat člověka. Stejný problém řešil Roi, který měl též hliněný kabátek a tak jsme lezly do sprchy spolu. Dobrá rada zní - NEKOUPEJTE BEAUCERONA PŘED VÝSTAVOU!, ale někdy je to nezbytné. Měly jsme před sebou 5hodin společné cesty autem a nelibě vonící pes opravdu není dobrý spolucestující. I tak jsme se potýkaly s nevolností. Vyzvedávaly jsme holky s kelpínkou Berenikou v Litenčicích a ty nebyly na cestu na zadních sedačkách vůbec natrénované. Nakonec nám spolucestujícícm pomohlo pár loků moravské slivovičky, jen Dáša jako řidič se musela spokojit s metolovými bonbóny. Byla však statečná a cesta s ní jako vždy bezpečná. K Hele jsme dorazily v dobré náladě v pozdní noční hodinu. Čekalo nás přátelské přijetí a plný stůl. Vlastíkův gulášek a kapustnica byla jako vždy vynikající!!! S plnými bříšky jsme se odkutálely do obýváku, kde jsme téměř do tří hodin strávily příjemným povídáním. Pak někdo, už ani nevím, zavelel: "jde se spát" a my poslušně ulehly do připravených postýlek. Bugi si s námi před výstavou užívala tepla krbu. Roík jako chlap spal v autě a Berenika s holkama v zimní zahradě.
Příjemné a klidné ráno, bylo spojené s rachlejším přesunem na výstaviště. Cena za auto byla 5,-EURO, což nás definitivně probudilo. První výstava v kruhu 4 byla pro naší výpravu nanejvýše úspěšná...Bugi, Berenika, Roi - 3xCAC, 3xCACIB a 1xBOB! Beauceroni sdíleli kruh společně s kelpiemi, jen pořadatelé zapoměli uvést celý název "australská kelpie", proto posuzování kelpií bylo až odpoledne, po belgičácích, briardech a bouviérech. Dík tomu jsem však měla možnost si se všemi od kelpií popovídat, sešla se tu příjemná parta a mé 4 odchovy - Black Jack, Berenika Blue, Britney a Ag. Netuším, jaks e to stalo, ale najednou jsem bala v kruhu s Bargem a za majitelku přijímala gratulaci za BOB.
Pro beaucerony výstavní den ještě neskončil, nejen že se Roi připravoval na závěrečné soutěže, čekala nás ještě klubová výstava. Začala ve tři hodiny a na posuzování pro nás neznámého pana rozhodčího jsme byly zvědavé. Pan rozhodčí nás svým posuzováním příjemně překvapil. Celkově byla výstava pěkně připravena, vítěze čekaly pěkné ceny a všechny vystavovatele i výborné zákusky. Jediné co by se dalo vytknout, byl čas konání výstavy, který se posunul do odpoledních hodin a tak sjem nemohly sledovat závěrečné soutěže MVP, které se konaly souběžně s klubovou výstavou. Já jsem byla spokojená, protože se přijel ukázat Milan s Dipsym a slyšela jsem na Dipsyho jen samou chválu. Pro ty co nevědí - Dipsy z Lhotecké linie je první slepecký beauceron na Slovensku. Je perfektním pomocníkem a společníkem pro svého pána, zárověň jsou oba úspěšní i na soutěžích slepeckých psů. Dozvěděla jsem se, že je i v současné době připravován pro tuto náročnou práci další beauceron, tentokráte fena.
Klubová výstava začala. Bugi už byla unavená, ale přesto vyhrála svou třídu a odnášela si titul CAC. Nastoupila do 1. Grétkyna memoriálu, soutěže na počet nejúspěšnější strakaté slovenské beauceronky. Ano, byla to soutěž o nejlepšího harlekýna, do které nastoupila Bugi s dvěma psy. Bugi byla vyhlášena jako nejkrásnější harlekýnka. Obržela oooobrovský skleněný pohár od pořadatelky Helly Kratochvílové. Dotřetice nastoupila Bugi do kruhu tentokráte s Roiem po boku v soutěži o nejkrásnější pár. Neměli sice žádnou konkurenci, ale mě jako handlera příjemně uspokojila jejich perfektní souhra, i přestože nebyl společný běh dopředu natrénován. Prostě jim to spolu fakticky moc slušelo a pohár si skutečně zasloužili.
Bylo pozdní odpoledne a my jsme do žaludku hodily trochu přepálených tuků společně se sýrem a kouskem brambor. A pak už následoval přesun do místa noclehu. Cestou jsme doplnily zásoby jídla a já vyzkoušela úplně luxusní kabátek, který však neodjel se mnou, neboť délka mých rukou předčila délku jeho dlouhých rukávů. To byla má dnešní jediná prohra, protože byl opravdu úžasný! Bylo zajištěno úplně luxusní ubytování v areálu s koňmi za příjemných 10,-EURO. Holky od Bereniky připravily večerní pohoštění, přivezly domácí pomazánky, které byly nejen zdravé, ale i chutné. Všichni jsme se společně nabaštili, popovídali, a pak se vysprchovaní uložili do připravených postýlek... Spalo se luxusně. Ráno po snídani, kdy už na mě v termosce nezbyl teplý čaj, ale díky kamarádům jsem ho ochutnala a pár doušky zahřála žaludek před dalším výstavním dnem. Cesta na výstavište, platba za parkoviště, kruh č. 4 a opět 3x CAC, 3xCACIB a 1xBOB...vlastně kopie včerejšího dne, i přestože obsazení kruhu bylo trochu odlišné. Hrůzným zážitkem bylo "pochodující" hovno, když to mám takhle říct, ale bylo to skutečně děsivé. Před kruhem se vyvenčil malý hnědý psík, rasu netuším, a to se doslovas hýbalo. Majitel nic netuše vše uklidil do ubrousku apravděpodobně se stejnou rukou i následně občerstvil... Měla jsem hrůzu z toho, kolik vajíček roznesly vystavovatelé na svých botách a pro jistotu jsem už Bugi z auta raději nevypustila. Následovalo děsné dilema...jet hned domů, jak bylo domluveno, nebo čekat na závěrečné soutěže. Dáša nakonec rozhodla, že se beauceron lidem předvede. Prošly jsme si tedy výstaviště, zhltly přepálený smažený oběd, nakoupily trdelníky a našly pěkné místo ukruhu závěrečných soutěží. Viděly jsme celý program a pak nastal čas přivést toho našeho fešáka Roie. Dáša mu to nechtěla zkazit, a tak se trochu přilíčila. Já hledala akutně záchod, našla jsem ho až v třetím pavilonu. Když jsem se vracela potkala jsem Dášu nesucí pohár a srdce mi poskočilo radostí. Roi uspěl! Uplně mi uniklo, co Dáša říkala. To mi došlo později a fakt ta informace se mnou otřásla, ale život je zkrátka plný překvapení... V každém případě pro nás byl výstavní víkend více než úspěšný!
Domů jsme jeli už bez Romči, ta odjela s Berenikou a Radkou přímo domů. Simču čekalo cestování s námi, protože si jela pro malou Daisy. No a protože s Dášou si vždy člověk užije, vzaly kde jsme navštívily Pavla Svobodu, který nás i přes pokročilou nočníhodinu (bylo 22h) přátelsky přivítal a občerstvil. Cesta do Prahy uběhla už rychle a já si ani nepamatuju, jak jsem své auto spolu se Simčou a Bugi přemístila do Pískové Lhoty. Ale byly jsme doma a to bylo důležité! Děkuji tímto Dáše za bezpečnou jízdu a dobrodružnou výpravu, Helle a Vlastovi za příjemný pobyt a občerstvení, organizátorům výstavy za přípravu, bezproblémový průběh a zákusky. No a všem kamarádům za společné setkání, bylo to fajn. Díky!!!


  fotografie z akce 1     fotografie z akce 2  

Kompletní výsledky klubové výstavy





KLUBOVÁ VÝSTAVA RAKOUSKO
5.9.2010 Hartberg

ZN: …komu se nelení, tomu se zelení


Ať mi nikdo neříká, že jsem blázen…to já už dávno vím!
To se prostě jednoho dne rozhodnete, že jste už dlouho nikde nebyli a pro pejskaře je nejjednodušší variantou dostat se na výlet - přihlásit svého psa na výstavu. Když chcete cestovat, zpravidla tolik nekoukáte na to v jaké je pes zrovna kondici, prostě ho přihlásíte, zaplatíte a jedete.
Já jsem skutečně šťastnej člověk, protože nebýt kamarádů pak nejspíš sedím doma. Kačence vděčím za přihlášení. Dáše, spolumajitelce Bugi, musím poděkovat za bezpečnou jízdu jejím tryskofordíkem. Pánubohu pak poděkovat za úžasné počasí…
Seběhlo se to letos všechno skutečně velmi rychle. Po prázdninách opět nástup do práce, přivítat nové studentíky a připravit je na podmínky života na intru. Od 1. září si pomalu zvykám na život matky školáka, zatím je to dobrý, už zvládám kontrolovat notýsek s instrukcemi za školy. Výlet do Rakouska byla příjemná vzpomínka na prázdninový čas. Bugi zrovna nebyla v ideální výstavní kondici, ale lákalo mě především získat posudek od další francouzské rozhodčí, tentokrát Katerine Couteau. No a taky mě moc zajímalo, co na to Francouzi, když pes přijde o zub. Stačilo nyní jen „zaskočit“ do Rakouska… pouhých 480km.
V sobotu večer jsem byla domluvena, že přijedu k Dáše. Připravila jsem Danýskovi věci na pondělí do školy a ještě před odjezdem mě napadlo podniknout takový malý výlet na kole, aby se Dany trošku unavil a nevyčerpával svou energií tatínka. Vyrazili jsme tedy všichni na kole a vzali s sebou Eshleye. Původní záměr byl dojet do Nymburka a zpět cca 3,5h času… Sluníčko svítilo a podle Labe to byla příjemná cesta. V Nymburce jsme se však k našemu překvapení ocitli uprostřed posvícení. Danýsek samozřejmě musel vyzkoušet několik atrakcí. Celkové zdržení 2hodiny, během kterých peněženka ztratila část svého obsahu… Domů jsme dorazili na 18hodinu.
Tak rychle jsem sbalena na výstavu nebyla…no prostě jsem naházela pár věcí do auta a zabouchla kufr za psím ocasem..k Dáše dorazila před 20hodinou. Dášinu koupelnu a obývák jsme na chvíli proměnily v psí salon a připravily psy na zítřejší show. Před půlnocí jsme na 3hodiny zalezly do postýlek s tichým mírně sprostým komentářem našeho počínání na rtech jsme na chvíli usnuly. Budíček, nasedat a hurá do Rakouska! Odjezd se nečekaně o trochu posunul a levná nafta se nám pro tuto cestu taky zdála příliš drahá, tak jsme koupily na další benzínce o něco málo dražší…ach jo, rozespalý člověk by neměl být nucen přemýšlet…
První zastávka byla u Meka na snídani, kam za malou chvilku přijela Katka s Ivanem. Navigace nás vedla přes Slovensko, ale my s Dášou v touze cestovat jsme si aspoň na maličkou chvilku zaskočily do Maďarska…wau, bylo to fakt nechtěné…
Mám ráda Rakousko, všechno tam je takové čisté a upravené, fakt jsem se kochala pohledem na místní krajinu…ovšem značení výstavy měli hrozně mizerné! Stálo nás to 40minut bloudění po Hartbergu. Zachránila nás domorodá paní, která nás navedla na správný směr. A skutečně, 20cm cedulka se znakem rakouského beauceron klubu se před námi ukázala za chviličku. Bohužel nám chybělo 5minut k tomu, aby Enza posoudili v konkurenci. Z důvodu zpoždění způsobeném špatným údajem v adrese konání výstavy jsme dojeli, když končilo vyhodnocení třídy mladých. Byl nakonec posouzen dodatečně. Ve třídě otevřené běhal Roi s dalšími sedmi konkurenty. Díky tréninku, který absolvoval, byl štíhlejší než ostatní vystavovaní. Francouzi mají raději psy udělanější, i přesto obdržel Roi čtvrtou výbornou. Já s Bugi a Kačenka s Aurore jsme společně nastupovaly po polední přestávce do třídy otevřené, kde se sešlo 9fen. Ve třídě s námi byla i výstavně úspěšná Daria z Lhotecké linie, kterou si majitel moc chválil.
Neměla jsem příjemný pocit, když rozhodčí diktovala posudek, slyšela jsem časté tree bon. Naštěstí fotodokumentace operace zubu mnohé objasnila. I tak jsem vypadla z kruhu jak namydleném blesk po vyřčení posledního tres bon. Odešla jsem z kruhu, roztrhla číslo a fandila ostatním…měla j sem komu, přišla na řadu Aurore a po ní Daria. Obě získaly výbornou. Darie věnovala paní rozhodčí velkou pozornost, bylo vidět, že se jí líbí. To mě hřálo, protože hlavou jakoby mamince z oka vypadla…bohužel i projevem. V pohybu dávala tempem silně najevo jak jí výstavy baví… Po skončení posuzování jsem byla poslána zpět do kruhu. Bugi se pohybu ráda předvádí, tak jsem šla.
Francouzi vybírají do užšího výběru tak, že přeruší váš běh a pošlou do středu kruhu….a nás tam paní rozhodčí poslala hned jako druhé. Začal boj o pořadí. Výběr nyní probíhá obráceně, ten nejlepší běhá nejdéle. Bugi běhala téměř do konce. Paní rozhodčí ji postavila k číslu 2 se slovy, že vypadá příliš mladě. Znělo to rozhodně líp, než že je opelichaná :. Měla jsem radost. I Daria skončila na bedně...s výbornou na 4. místě a Bugi na místě druhém s titulem res. CACA. Následovala třída pracovní a v ní se utkala s krásnou konkurentkou Airin. Radost byla na naší straně, Airin vyhrála.
Z důvodu nevyžádané návštěvy divočáka u Brožových, jsme s Dášou zůstaly až do koce výstavy v domnění, že si odvezeme domů pár hodnotných cen za V1, CACA, V2, res. CACA a V4, ve Francii taktéž titulované místo. Popovídali si s přáteli, nechali nafotit naši výpravu, protože já si vzala vadnou baterku a zvládla na ni vyfotit pouhé 3fotky…hrůza! Požádala jsem proto fotografku o zaslání několika záběrů. Závěrečné vyhodnocení bylo v místní mírně zakouřené klubovně. Na 25.leté výročí klubu nám to přišlo nedůstojné, ale my byly pouhými hosty… Mohu však potvrdit, že se při předávání cen o nás vědělo. Každé zvednutí z lavice doprovázel složitý rituál při soukání se kolem stolu za řinčení prázdné misky na vodu, která stála záměrně na trase postupu…Zával pohárů a cen se však nekonal. Ani žádné bujaré oslavy 25. let vzniku klubu. Nic. Rakušané byli v tomto opravdu originální! Za první místo byl sice obvyklý pohár a menší pytel granulek zn. Happy dog. Originalita nastoupila od druhého místa, kdy za titul r. CACA, stejně jako za třetí místo byly rozdávány zelené gumové míčky s otvory na pamlsek. Stejné míčky obdržela i paní rozhodčí jako poděkování za korektní posuzovaní. Na památku ji přidal klub ještě vestu se znakem rakouského klubu.
A jelo se domů….
Do Vídně nás doprovázela Lidka K., která měla na výstavě velké úspěchy a měla chytřejší navigaci. Od V9dně jsme my jely na Brno…zvolily jsme trasu o 30km delší, ale o 20min rychlejší, jak nám Pája vyhledal na internetu…
Měly jsme hlad. V kondici nás udržovali rýžoví medvídci, které byli zabaleni každý zvlášť z důvodu prevence obezity, jak stálo na obalu. No představte si vybalovat 30g z 11maličkých obalů. Břicha nás tedy už nebolela jen hlady, ale navíc od smíchu. Těšily jsme se do Čech jako malé, měly jsme chuť na Mekáčovské dobrůtky…Mc´Donald ve Vídni měl totiž trochu jiný sortiment a vyšší ceny. Po večeři nám bylo příjemně, ale pak se dostavila únava.... Abychom udržely pozornost, probraly jsme všechna možná i nemožná témata. Získaly jsme zkušenost, že v období největší krize může pomoct i věta : " tak už se zase srovnej" …pronesená ve chvíli, když jsme se ocitly proklatě blízko předjíždějícího vozidla. Dáša byla statečná a zvládla cestu nakonec na jeden zátah, bez přestávky. Byla jsem vděčná, že mě nechala po příjezdi k ní domů přespat a já tak mohla nabrat znovu sílu a ráno namířit spolu s Daníkem přímo do školy…
Takže díky moc za nové zkušenosti, za možnost kochat se nádhernou přírodou a poznání, že všude dobře, doma nejlíp

PS: Tak příště to bude pro změnu do Francie!

BUGI


DVA V JEDNOM
Polsko, Kielce 14.11.2009

V sobotu jsem musela vstávat časně. V Brně jsem měla být ve 4hodiny a cestu ukazoval Tomík, že trvá dobré 2,5 hodiny ovšem nepočítal s vlivem počasí. Vyjela jsem do mlhavého rána, na cestu nebylo skoro vidět, hustá mlha dovolovala prohlídnout jen pár metrů před auto, naštěstí v cestě se nevyskytly žádné jiné překážky. Byla jsem opravdu ráda, že stojím na domluveném místě včas a s vděkem jsem přestupovala do jiného auta nyní na místo spolujezdce.
Vyrazily jsme před půl pátou ve složení já s Bugi a Brayou, Lucka s Ellen a řidička Zora…no tedy řidička, po 5km jízdy bych jí nazvala spíše pilotem, neboť nejela rychle, ona letěla příliš nízko! Naštěstí své "letadlo" měla pod kontrolou, a tak jsme do Kielce dojely o hodinu dříve. Za to, že jsme na cestě nebloudily zodpovídal Tomík, má navigace, který nás zavedl až před bránu výstaviště, které by jsme za místo konání vůbec nepovažovaly. Vítala nás totiž vyhořelá hala a i vedlejší nesla památky požáru. Naštěstí tu bylo hal víc.
Kruh 16 a 17 na nás už čekaly. Haly i kruhy byly prostorné, jen v halách byl bílý opar a hůř se dýchalo. Výstava začala s malým zpožděním. První jsem vystavovala Brayu, která si zde vylepšila reputaci z Prahy, tím, že nyní získala tituly - CWC, nejlepší fena v rase, CACIB a nejlepší jedinec v rase tzv. BOB. Přidělením titulu CWC, tak Braya splnila podmínky pro získání šampionátu Polska, stačí to jen e-mailem vyřídit.
V mezičase jsem si s psíma holkama pohrála a prošla stánky na výstavišti. Bugi nastupovala v kruhu v konkurenci a přestože bylo vidět, že pan rozhodčí fandí spíše černopáleným jedincům, udělil nám přesto titul CWC. O CACIBa jsem běhala s Ellen a Bugi se stala nejlepší fenou výstavy. Když jsem nastupovala do kruhu o BOB, vyhrál pes ze třídy otevřené, který byl pěkný a černý s pálením! Po zapsání výsledků a obdržení pohárů jsme se už nezdržovaly a vydaly se na zpáteční cestu. Dojely jsme hladové a unavené, Zora však byla na tuto situaci připravená a pohostila nás báječnou večeří. Po večeři nějaký lektvar na trávení mi už nedovolil v dnešní den pokračovat v cestě domů. Zůstala jsem v Brně.
Ráno nás probouzelo sluníčko, byl krásný den a pro mě výzva přijmout pozvání na trénink nedaleko Havlíčkova Brodu. Zde jsem nakonec potkala i další beaucerony a jak bylo vidět, kousání všechny bavilo. Figuroval M. Valentin a mým oběma holkám též chutnal, tak uvažuji, že bych jela na tábor, kde bude figurovat. Po výborném obědě, který jsme si po dlouhém hledání restaurace ve Štokách skutečně zasloužily a po kousání jsem se konečně vypravila domů. Byl to opravdu náročný, nákladný, ale vskutku krásný víkend, za který vděčím hlavně svým spolucestujícím Lucce a Zoře Tančevovým. Díky holky….







Další fotografie z této akce


MVP Praha a my
7.11.2009

Můj plán přijet na výstavu co nejdřív ztroskotal na neschopnosti vyhrabat se ráno z teplého pelíšku. Místo v 6.15h, jsme vylezli až o hodinu déle. Ranní káva se vypila v letu, na výstavišti jistě bude automat...Vyjeli jsem před osmou, výstava začínala v 9h, tak to bylo akorát, kdyby ... kdybych nezvolila nakonec přeci jen cestu po dálnici a jela hned raději přes Vinoř. Byly to nervy, když se kolona pohybovala 10m za minutu a pak zůstala stát nadobro. 3km nás dělili od výstaviště a my bezradně stáli v nepohybující se koloně. Skutečně na poslední chvíli nás osvítil nápad a díky ochotě šoféra ve vedlejším pruhu, který ve stojící koloně couvl, aby jsme se dostali k nejbližšímu sjezdu z dálnice a pokusit se dorazit k výstavišti včas. Byly to tedy fakt nervy, ale nakonec jsme se přesně v devět stáli na parkovišti před výstavištěm, kupodivu tam bylo prázdno. Okamžitě po vystoupení jsme zjistili proč. Dali tam zákaz parkování, což nám policisté na místě hned vysvětlili. Zatmělo se mi před očima. Pokuta 1000,-Kč. Vysedl tedy akorát Paja a Eshley a já jela zaparkovat jinam. Z volila jsem přilehlé sídliště a našla místečko na jeho samotném konci. S Bugi a Brayou jsem proletěla hlavním vchodem pro vstupní list, který měl Paja v batohu. Kruh bosíků a potřebné dokumenty jsem našla podle plánu. Horší však bylo najít kruh kelpií. Proběhla jsem několikrát všechny haly, klopýtajíc o lidi a psy. Kruh byl nakonec přestěhován, ale ani na informacích nevěděli přesně kam. Naštěstí organizátoři a pár ochotných lidiček s katalogem mě po 20minutách dostali až ke kruhu. Kelpie nakonec posuzoval jiný rozhodčí něž byl uváděn v propozicích a to p. Riedlicky. Je to rozhodčí velmi přísný, znám ho od beauceronů, kdy není pro něj problém udělit známku dobrou a dokonce i dostatečnou! Samozřejmě posuzování už začalo, tak jsem nakonec nastupovala s udýchanou kelpínkou, takže žádná předpokládaná elegance se nekonala. Braya běhala sice pěkně a dokonce i stála v pěkném postoji, ovšem nasadila výraz týraného psa a z kruhu jsme si odnášely VD1. Smůla, zasloužilá matka Braya už nemá postavu jako slečna, přeci jen po 20dětech se jí hrudníček poněkud roztáhl, což se už panu rozhodčímu samozřejmě nelíbilo.
Když jsem přiběhla ke kruhu bosíků, měl Eshley už odvystavováno. Doma už se sice choval vzorově, cizí psy ignoroval, na ty, co mu lezly pod nos decentně zabručel. V kruhu však ztroskotal po chvíli a to na prohlídce zubů. Na klubové výstavě v kroměříži, to byl právě p. Krinke, který mu sám zkontroloval zuby a Eshley ani nepípnul, proto jsem ho na výstavu v Praze hlásila. Bohužel zkušenost ze speciálky přeci jen měla nějaký dopad a pan rozhodčí Eshleye za několikeré zavrčení z kruhu vyloučil. Vypadá to, že Eshleyeho výstavní kariéře odzvonilo... Jako poslední z našich psů nastupovala do kruhu Bugi. No a jak se říká...to nejlepší nakonec! Vyhrála mezitřídu a celkově mezi fenama skončila druhá s R. CACIBEM, porazila jí její sestra Aurore, která dle slov p. rozhodčího má překrásnou hlavu s ušlechtilým výrazem. To držtička Bugi s jejím výstavním šklebem, který připomíná spíš lachtana než psa skutečně nemohla zaujmout. Budem tedy pracovat na výstavním úsměvu!
Odvystavováním však dění na výstavě pro nás teprve začalo. Přišla za námi Lenka majitelka Dášenky a pochlubila se životními změnami. Dášenka pracuje jako caniterapeutický pes. Pak za námi přišla Martina s Tomem Cruisem, kterýmu říká důvěrně Ziky a je to Cčkový kelpiák od Brayi. Jeho černopálená barva je mi sympatická, jemu to ovšem dodává vzhled voříška. Martina si postěžovala jaký je to pošuk pes, ale je vidět, že i přes ty jeho všechny lotroviny se mají oba rádi, což nakonec dokazoval i fakt, že si martina z výstavy odnášela ohromnou kravskou kost. Tvrdila, že pro psa .
Těšila jsem se na obedience a nakonec jsme se ocitli před televizní kamerou. Vše se tak rychle seběhlo, že ani nevím, co ze mě do mikrofonu vypadlo. Prý to bude k vidění 12.12.2009, tak se jistě pobavíme. Zbytek výstavy jsem prokecala s majiteli našich kelpínek, kteří se sem sjeli na bonitaci. Ta však nakonec začala krátce před třetí hodinou. Lhotecká linie nastoupila k bonitaci jako první a tak jsem se dozvěděla, že všichni přítomní fawn Belle Nefie, hnědá Britney a Benjamin a černý Black Jack úspěšně prošli bonitací. To moc potěší, ale více to, že se všichni páníčci o Brayina miminka vzorně starají a rozhodně je nenechávají zahálet.
Před odchodem z výstavy jsem do sebe hodila palačinku s marmeládou a svižným tempem jsme se z prahy řítili vyzvednou Danyho od babičky. Jo samozřejmě, že jsme fotili a když došla baterka, fotili naši kamarádi! Díky za fotky.

Jana

JÁ A MARTINA ZICO S MARTINOU ZICO S MARTINOU ZICO BĚH ZICO SEDÍ

BRAYA A DĚTIČKY BRAYA A DĚTIČKY


4 DNY, 4 AKCE, 3 STÁTY
8.-11.10.2009


SVĚTOVÁ VÝSTAVA BRATISLAVA 8.10.2009

BEAUCERONI, rozhodčí Dupas Jean-Jacques, F
Svůj svátek slavila moje maminka Věra a mě hned z oslavy odvážel manžel Pavel do Prahy k Dáše, odkud se ve 2h ráno společně odjíždělo do Bratislavy, na místo konání světové výstavy. Nějak se nám před odjezdem nechtělo spát, až jsme z toho nespaní nakonec zaspaly. Vše Dáša svou bravůrnou jízdou dohnala, takže jsme do Bratislavy dojely ještě s předstihem! V autě jela Katka, já a Dáša spolu s Roiem, Bugi, Aurore a Barbareé. Očekávanou dlouhou kolonu před výstavištěm jsme naštěstí nezažily. Překvapivě jsem nečekala ani ve výstavní kanceláři. Za to na sebe však nechal čekat pan rozhodčí a to čekání bylo nekonečné. Tak jsem aspoň s Bugi prošla výstaviště a vystála frontu na záchod. Tam se zasekla nějaká paní a pro změnu ona čekala na vysvobození. Dočkala se. Bylo přihlášeno 60 beauceronů. Rozhodčí očividně fandil kupírovaným jedincům, nebylo tudíž žádným překvapením, když vítězný pes a fena měla ouška vztyčená! Bugi splynula s davem a z výstavy si odnášela diplom s dvěma křížky…první označoval třídu -otevřená, druhý známku -výborná. Nic víc. Posudky se nepsaly.

Vítězové:
World Winner / Svetový víťaz Suka Best Of Breed - BOB 399 CH UMA DES HOBEREAUX NOIRS, Owner Deev V.
World Winner / Svetový víťaz Pes 362 USTON DU GARDIEN DE LA PUISSANCE, Owner / majiteľ: Deev V.
Junior World Winner / Svetový víťaz mladých Pes 341 D´ROI DES MATINS DE LA ABBÉ ROZIER Owner Černá Dagmar
Junior World Winner / Svetový víťaz mladých Suka 371 BERENICE DE L`AMI DES CHEVAUX, Owner Middendorf-Gräfe Jutta
Veteran World Winner / Svetový víťaz veterán Pes 369 FRAM Z KOLÁČKOVA RANČE, Owner Spolek Zdeněk

Kompletní výsledky světové výstavy : BC

Fotografie z této akce

BUGI BUGI


KELPIE, rozhodčí Zidar Miroslav, SLO
Po posuzování bosíků jsem s Bugi přešla ke kruhu kelpií, které akorát nastupovaly k posuzování. Neměla jsem katalog, ale viděla jsem vše…celkem bylo přihlášeno 22 kelpií, přijelo 21. Nechyběli ani zástupci ze země původu. Viděla jsem kelpie krásné a méně krásné, viděla jsem kelpie sebevědomé i ustrašené, viděla jsem perfektní prezentaci některých jedinců, ale také předvádění na které jeden ze psů doslova kadil! Potěšily mě výsledky mých odchovů. Obě holky modré Arie a hnědá Britney z Lhotecké linie vyhrály svou třídu. Černý Black Jack byl neznámo proč přeřazen do třídy mladých i přestože ho majitelka hlásila do mezitřídy. Získal V2. V dalším kole získala Arie r. Cacib. V posledním kole jsem ječela radostí, když titul BOB, nejlepší pes výstavy udělil pan rozhodčí Britney!!! Bylo to neuvěřitelné, ale už je to tak.
Britney z Lhotecké linie se stala vítězkou světové výstavy v Bratislavě 2009!!!

Vítězové:
Best Of Breed - BOB 71 BRITNEY Z LHOTECKÉ LINIE, Zedníková J.+ Kubišta V1,CAJC,BOB,Best Junior
World Winner / Svetový víťaz Pes 69 EVALLENS CHOCOLATE UMBERTO, Innocenzi Nicole V1,CAC,CACIB
67 ROSTAGGENS EMIL, Nováková M. V1,CAC,res.CACIB
World Winner / Svetový víťaz Suka 74 EVALLENS CHOCOLATE XARA ASOCJACJA, Warzecha Joanna V1,CAC,CACIB
79 ARIE Z LHOTECKÉ LINIE,Kalábová Martina V1,CAC,res.CACIB
Junior World Winner Pes 64 ATHOS NERO, Faichi Elisabetta V1,CAJC
65 BLACK JACK Z LHOTECKÉ LINIE, Janovská Radmila Ing. V2 Junior World Winner / Svetový víťaz mladých Suka 71 BRITNEY Z LHOTECKÉ LINIE, Zedníková J.+ Kubišta
Veteran World Winner / Svetový víťaz veterán Suka 84 BESTSELLER SARO WIWA, Kantanen Leena V1,Best Veteran

Výsledky světové výstavy : Kelpie

BRITNEY S PÁNIČKEM ARIE S PANIČKOU

Závěrečky jsme oželely a vyrazily směrem k Hele, která nám moc a moc pomohla s tím se vůbec na světovku dostat, sehnala parkovací kartu a ještě nám její rodina poskytla úžasné zázemí včetně pohoštění a noclehu. Bylo to úžasné a já jen doufám, že až Helča pojede do Čech, že se jí budu moci revanžovat! Helčo moc děkuji a naoplátku.

SPECIÁLNÍ VÝSTAVA V MAĎARSKU 9.10.2009

Ráno jsme se probouzely z teplé téměř letní noci do studeného mokrého skutečně podzimního rána. Vůbec se nám z vyhřátých pelíšků nechtělo, ale Maďarsko čekalo i zástupce z Čech. Tak jsem jely. Cesta fajn, až na půlhodinovou prodlevu přímo ve městě konání, kde jsme bloudily. Zachráncem nám byl pan Attila, který nás dovedl až na místo výstavy. Jednalo se o cvičák na kraji města, nad kterým se točily vrtule větrné elektrárny. Pesani byly v pohodě, nás trochu obtěžoval déšť. Zvládly jsme to. Bugi byla jedinou harlekýnskou zde a z mezitřídy si odvážela titul V2, res. CAC. Titul BOS získal Ufo a BOBa jeho dcera.

UFO

CELOSTÁTNÍ SETKÁNÍ EDÍKŮ 10.-11.10.2009

Odjížděly jsem z toho deštivého počasí aniž bychom počkaly na předání cen. Krátce jsme se občerstvily za Forinty v místním Mekáči a byly rády, že se blížíme k domovu. Já ovšem měla mezipřistání v Lipnici nad Sázavou. Dáša nás ve zdraví dovezla až na místo, kde mě přivítal Michal Šimek a potěšením bylo, že přítomnost Bugi nikomu nevadila. Konalo se zde celostátní setkání projektu EDIE, což je sebevzdělávací program pro mládež. Setkání bylo pro mne zajímavé i zábavné. Sice jsem nemohla vyzkoušet žádnou z disciplín, neboť jsem v Maďarsku díky své zvědavosti utrpěla úraz ruky, když jsem slézala jednu z místních hald. Ruka se tedy citelně ozývala a já jen přemýšlela, jak předvedu v neděli na speciálce své pesany,
měla jsem hlášeny hned 4.
Fotografie z této akce

S příjemnou společností a dorostenci jsem se rozloučila okolo 17hodiny a odjížděla spolu s Pavlem, Danym, Bugi a Eshleyem domů. Zde jsem zaopatřila pesany, sbalila věci na zítřejší výstavu a šla spát.

SPECIÁLNÍ VÝSTAVA ZADNÍ TŘEBÁŇ 11.10.2009

Pája nás ráno vzbudil a odvezl na výstavu. Byla totiž přesunuta ze soboty na neděli. Díky tomu jsem stihla, to co jsem stihla. Jela jsem já a Pavel s Bugi a Eshleyem pro nás novým autíčkem a hlavně pro pesany velmi pohodlnou Vectrou. Nejdřív mi bylo smutno, že jsem Danyho nechala u babičky, ale když se pak přehnala několikátá dešťová přeháňka, byla jsem za to hlídání vděčná! To nemluvím o tom, co nás na výstavě postihlo. Po předvedení Gérárda ve třídě puppy, kde zíískal tento 4měsíční pejsek majitele J. Bulíčka první místo, tedy VN1. Pak byl čas kochat se jeho sourozenci, přijela se na nás podívat rodina Girl Goldie, Guye a Petra s naší Gipsy, která též pod úžasným vedení své paničky vyhrála nejen svou třídu, ale získala titul nejlepší štěně.

SPECIÁLNÍ VÝSTAVA BK ZADNÍ TŘEBÁŇ 2009 GIPSY NEJ.MLADÝ G -čka Gipsy, Guy, Goldie a Gerard

Mezitím však byl Eshley, ještě před vstupem do výstavního kruhu, napaden zezadu a bez varování jiným psem. Odnesla to jeho levá zadní noha. Netuším, co jsem dělala, jen si uvědomuji, že jsem řvala na celé kolo, není to totiž pěkný pohled, když vám žerou psa. Krvácení se nám podařilo téměř zastavit asi po čtvrt hodině. Eshley byl v šoku a já nechtěla, aby si spojil výstavu s touto událostí, přeci jen to zde byla jeho výstavní premiéra. Proto jsem se sebezapřením požádala o možnost nastoupení do výstavního kruhu k posouzení i s kulhajícím a zakrváceným psem. Nemluvím o svém oděvu… Eshley byl statečný a získal i přes svůj stav známku výbornou a potlesk od diváků za statečnost. Tímto bych chtěla poděkovat všem, kteří mě podpořili, přinesli obvazy potřebné k ošetření a umožnili se výstavy zúčastnit. A hlavně Pájovi, za to, že po zbytek akce se Eshleyemu věnoval. Děkuji.
Ve třídě otevřené získal V2.res.CAC bráška Eshleyeho Evans, který je perfektně předváděn svou paničkou Šárkou.

EVANS S PANIČKOU ŠÁRKOU SPECIÁLNÍ VÝSTAVA BK ZADNÍ TŘEBÁŇ 2009 EVANS R.CAC

Já znovu nastoupila do kruhu, tentokráte do mezitřídy s Bugi, kde chyběla Bazooka - naše rivalka a sestřička v jednom. Pan rozhodčí Řehánek udělil Bugi V2, res.CAC.

SV ZADNÍ TŘEBÁŇ 11.10.2009 BUGI R.CAC

Ve třídě otevřené jsem předváděla Fionu, která nastoupila spolu se svou setřičkou Funny. Obě holky získaly známku výbornou, Fiona V3.

SV ZADNÍ TŘEBÁŇ 11.10.2009 FIONA V3 -OTEVŘENÁ

Následovaly soutěže. V soutěži o nejlepší chovatelskou stanici se zde z Lhotecké linie prezentovaly odchovy jen po Sarah a to z vrhu E (2006) - Eshley a Evans, z vrhu F (2008) - Fiona, (Funny odjela) a z vrhu G (2009) - Gérárd a Gipsy. CHS z Lhotecké linie obdržela 2.místo!


Následně byla vyhlášena soutěž o nejlepšího harlekýna, kterou letos již podruhé vyhrála naše Bugi!

BUGI - NEJLEPŠÍ HARLEKÝN SV ZADNÍ TŘEBÁŇ 11.10.2009 BUGI  

Z výstavy jsem si tedy odvážela smíšené pocity…výhru, zklamání, bolest a radost. Hřálo mě u srdce, že majitelé mých odchovů přijeli soutěžit a někteří se aspoň podívat, co je příště čeká. Po těle mi bylo zima a mokro. I přes velkou únavu pro nás den ještě neskončil, vezli jsme Eshleye z výstavy přímo k veterináři.

2.MÍSTO O NEJ CHS SV ZADNÍ TŘEBÁŇ 11.10.2009


Kompletní výsledky spec. výstavy

Výsledky bonitace

Fotografie z této akce




VÝSTAVA V BENÁTKÁCH 4.7.2009

4.7.2009


Po velké výstavě ve Francii mě čekala naopak malá výstava tady v Čechách. Přihlásila jsem Bugi na krajskou výstavu do Benátek nad Jizerou. Dojela jsem v sobotu 4.7.2009 na místo a … a zjistila, že nejsme zapsaní v katalogu. To co se stalo Ufovi ve Francii na Elevage, mě se to s Bugi stalo tady v Čechách na krajské výstavě. Díky ochotným organizátorům se vše nakonec vyřešilo a já na rozdíl Katky (majitelky Ufa), byla dodatečně na výstavu přijata, neboť ve výstavním řádu ČMKU je věta, která umožňuje psa zařadit mezi vystavované v tom případě, když se jedná o chybu ze strany organizátora. Výsledek V1, VT zadal Otakar Vondrouš.


NE, NE, NE ….

aneb 3x NATIONALE ELEVAGE 2009


Ano, několik NE předcházelo mé účasti na této prestižní výstavě, která je pořádána ve Francii jen 1x za rok. Když mi bylo řečeno, že bych se této výstavy měla s Bugi zúčastnit, přišlo mi to jako pouhé bláznovství. Já a do Francie s nedospělou fenou, která si dosud jen hraje a poznává se mnou svět? Žádný výcvik, pouze jsme absolvovaly pár výstav…
Bylo to hrozné dilema, ale je pravda, že když má člověk příležitost, je škoda, ji nevyužít. Rozhodla jsem se tedy skutečně na poslední chvíli, že to zkusíme a já s Bugi pojedeme reprezentovat české bosíky. Měla jsem 14dní na přípravu a ty jsem poctivě proležela v posteli, zmohl mě nějaký silný bacil a já už ani nedoufala, že svému rozhodnutí budu moct dostát.
Jediné co jsem mohla zařídit, bylo "vykrmení" feny do tzv. francouzské kondice. Týden před odjezdem mi Dáša přivezla zbraň, abych mohla aspoň vyzkoušet jak na se na výstřel bude Bugi tvářit. Na cvičáknechodím a skutečně jsem nevěděla, jestli Bugi reakci nějakou má či ne. V župánku jsem tedy v úterý vylezla na dvůr, Bugi přiběhla pro pohlazení a zůstala u mě. Vsadila jsem na buď a nebo. Zvedla jsem ruku nad hlavu, chvíli držela, což Bugi zvědavě sledovala, zavřela jsem oči a zmáčkla spoušť...následovala aspoň pro mě velmi šílená rána, zřejmě jak se zvuk odrážel mezi dvěma baráky. Bugi byla pořád pode mnou a já měla z toho všeho děsně zalehlé ucho…už chápu, že někteří pesani se před střelbou klidí. Podruhé už jsem radši nestřílela! Ten šílený pocit v hlavě, jako když je člověk hodně hluboko pod hladinou nešel nijak z hlavy vyklepat. Odešel až po chvíli. Podruhé už tuhle blbost neudělám! A bylo po tréninku.
Ve čtvrtek ráno jsem konzultovala s lékařem své uschopnění. Doktor mi nakonec se slovy: "no, pravděpodobně za ty 3dny neumřete" , podepsal ukončení pracovní neschopnosti. Tím se mi bohužel neulevilo. Bylo mi skutečně dost zle, teplota se držela mírně pod 38C a neustále po mě stékaly krůpěje potu. Jedním slovem - strašný! Vůbec jsem se necítila na to jet těch pár kilometrů k Dáše…natož dalších asi 1400. Ale rozhodla jsem se bojovat!
Už ani nevím jak jsem se ocitla u Dáši v garáži, uvědomuju si jen její komentář, když spatřila Bugi, což mi tedy na stavu a na sebevědomí moc nepřidalo. Byla přeci jen tlustší než bylo třeba… Vyjeli jsme, ani nevím, jestli jsem cestu vnímala, nebo se mi vše jen zdálo, ale odpoledne v 15h jsme se ocitli všichni zdárně v místě našeho ubytování. Bylo teploučko, svítilo sluníčko, a tak se všechny posádky našich tří aut složily spolu se psy do trávy a všichni pospolu takto čekali na personál, až přijde a ubytuje nás. Pak se sem začali sjíždět další auta a v každém byl beauceron! Někdy ne jen jeden. Večer už bylo parkoviště plné. Po večeři jsem si šla lehnout, byla jsem grogy a zítra nás čekal náročný den… Celou noc jsem si opakovala slova Dáši "buďte v naprostém klidu,m o nic nejde, jedeme na výlet"… ráno jsem pak ještě v autě vymýšlela nejvhodnější strategii, kterou že disciplínu zvolit jako první. Čekaly nás hned tři - měření, výstava a TAN test. Nakonec bylo vše striktně dáno. První bylo měření, pak TAN test a teprve pak mohl být posouzen exteriér. Samozřejmě toto bylo u každé věkové kategorie a třídy jiné. V každém případě, než jsme toto všechno zjistili, běhali jsme po areálu tam a zpět zmatené jak včelky, no a nebýt naší šikovné tlumočnice, tak tam snad běháme dodnes… Po změření jsme se tedy všichni společně přesunuli na místo, kde byl prováděn test povahy. Bylo to na ostrůvku zpřístupněném pomocí dřevěné lávky, kde byly vytyčeny tři velké kruhy a zde souběžně probíhaly zmíněné prověrky povahy. Takže nakonec né 2-3 výstřely! Než jsme nastoupily s Bugi do kruhu měla takřka vystřílený mozek. Střílelo se tady totiž už od rána a my se dostaly na řadu až po 14 hodině poobědě. Všichni z naší sestavy už měli test za sebou, kromě Bugi a Apollona. Nám dvěma byl totiž přiřčen jiný rozhodčí. Z konkrétně jeho provádění testu jsem byla dost rozčarovaná, do poslední chvíle nebylo totiž zřetelné z jeho projevu, jestli si jde psa pohladit, nebo ho praštit klackem či jen tak mimochodem kolem nás prochází. Uklidňovala jsem se jen tím, že se hodnotí projev psa a ne majitele. Neprošla bych!
Když jsem nastoupila do kruhu a pomocník nasadil Bugi erární řetízek, stal se ze mě doslova držák. Nasadila jsem nepřítomný obličej a vyšla určeným směrem. Jediné co si pamatuju, že od doby co rozhodčí zvedl ruku nad hlavu a výstřelem snad uplynul rok … Teprve rozhodčím vyslovené známky 8-8-8 mě opět přivedly k vědomí. Dokonce mi byl řečen i důvod, proč byla od zvednutí ruky a výstřelem taková prodleva. Bugi prý nespustila oči ze zvednuté ruky, určitě čekala nějakou zradu, ale už nemohlo přijít nic horšího než ta rána uprostřed našeho dvora…tudíž, rychlotrénink se přeci jen vyplatil.

Video TAN test


Před námi bylo už jen posouzení exteriéru. Prostorné kruhy zabíraly polovinu fotbalového hřiště a na druhé půlce probíhal Ring. Tato disciplína pro Bugi dopadla výborně, od p. rozhodčí Moreau obdržela to vysněné exelent + …. a bohužel ještě s upozorněním, že zítra ráno může být taky vše jinak, protože budou probíhat ještě jednou prověrky střelby a pokud pes projeví neadekvátní reakci, bude mu + spolu s možností účastnit se výstavy odebráno.
Byla to úžasná noc…celou noc jsem se totiž mohla radovat z dosaženého exc.+ a vlastně pro tento okamžik nebylo důležité co bude zítra… Měla jsem takovou radost, že jsem se bezděky nechala zamknout v autě a tam strávila část večera společně s psisky, zatímco ostatní si užívali místního pohostinství. Vysvobodila mě až p.Jaruška, která šla dát pesanům vodu. Šla jsem se tedy aspoň juknout, jak že to tu probíhají místní oslavy. No pokud to shrnu, u našeho stolu bylo nejveseleji!!! Možná že po nohaté krevetě, nebo po mikrokouscích plísňového sýra či po půlkopečku zmrzliny a nebo že by po vodě, nebo´t u našeho stolu měl džbán s vodou a kouskem citronu neuvěřitelnou rychlost vyprázdnění….nebo po salátu, toho bylo obsaženo v menu taky dost!
Nepamatuju se v kolik jsem se nakonec dostala do postele, jediné co vím, že jsme měl být velmi brzký budíček kvůli závodům v Ringu. Nakonec však v noci od Dáši přišla spásná SMS, že odjíždíme až po snídani, jak bylo původně domluveno. Usnula jsem okamžitě!
Snídani za 5EURO jsme snědli za 10minut. Byl přede mnou den plný sluníčka a čekání. Plus nám zůstalo! Čekala nás výstava. Bugi spala v tom všem dění na sluníčku vedle mě jak zabitá a i já byla unavená jako malé děcko, jen spát jsem jaksi nemohla.
Jen díky naší skvělé tlumočnici jsem se dozvěděla, kdy mám nastoupit do kruhu, který zaujímal víc jak třetinu fotbalového hřiště. Uprostřed seděli rozhodčí. Naši třídu mladých posuzovala p. Moreau. Z 51přihlášených se nás v kruhu sešlo asi 16. Nastupovala jsem do kruhu jako první a rozhodla se udat tempo. Nasadila jsem náš výstavní "sprint" a vyběhla vstříc prvnímu kolečku, pak druhému, třetímu a s mžitkama před očima následně prosila Boha o odpuštění, ať už to skončí… vyslyšel mě a paní rozhodčí vzápětí dala gesto k zastavení. Něco mi říkala, ale až tlumočnice mi objasnila význam jejích slov, žádala, ať již běhám jen v kroužku kolem ní. Běhat, hrůzná představa, ale nebylo zbytí…šlo se na věc. Když už jsem skutečně viděla jen tmu, na mě mávla p. Moreau a poslala nás do středu kruhu. Bugi byla vybraná mezi nejlepší 4! Konečné 2.místo byl důvod k slzám dojetí. Ale bohužel netekly, měla jsem totiž v hlavě úplně bílo, tělo v jednom ohni a nemohla popadnout dech…
Jako léčebná terapie od Dáši bylo to, že mi okamžitě vrazila do ruky vodítko s Airin se slovy: "s tebou běhá nejlíp". …I když jsem už opravdu téměř nemohla a předpovídala, že musím umřít, jsem do kruhu s Airin nakonec nastoupila. V kruhu ve třídě pracovní se sešly dvě feny a Airin pro mě byla jasnou vítězkou. Ještěže nejsem rozhodčí, protože Airin skončila druhá. Chovatelka nám přišla říct, že to bylo kvůli chybnému předvádění. Stála prý na vytaženém vodítku….nebylo obrany, Airin sice stála jako socha se vztyčenou hlavou, ale to proto, že sledovala svou paničku vně kruhu. V každém případě jsem si zde dala závazek, že na svém předvádění budu dále pracovat…
Když to celé shrnu, účast na NE 2009 bylo skoro 600psů z toho sem přijelo z Čech pár nadšenců, kdy do závěrečných soutěží nastoupilo 6 psů a z nich byl 1první, 3druzí a 1čtvrtý!, a to už je dost slušném úspěch v zemi původu nemyslíte?! Dokonce CHS L´Ami Noir byla mezi vyhlašovanými CHS zde ve Francii!
Celkový dojem byl fajn, počasí přálo, úspěchy se dostavily a dokonce jsem se i uzdravovala. Léčba šokem zabrala! Cela naše skupina byla báječná, vzájemně jsme se všichni povzbuzovali, doplňovali, nadávali i radovali! Pro mne nezapomenutelné zážitky, kdybych se byla bývala rozhodla jinak, přišla bych o ně! Přišla bych o možnost tu být, všechno to tu vidět a prožít!
Cestu zpátky už jsem vnímala a obdivovala jsem neuvěřitelnou energii Dáši, která jela celou cestu do Francie, kde pak předváděla své tři psy, složila zkoušku, byla nám všem morální podporou a ještě mě zdárně odvezla domů…mohu jen smeknout a říci "díky"

posudky z bonitace zde


BUGI 2 MÍSTO BUGI LÁMINOIRÁCI STŘELBA L´AMI NOIR


MVP PRAHA

Sobota 2.5.2009
Rozhodčí: H. Dvořáková


Autí potřebuje doktora, a tak jsem se nakonec dostala na výstavu společně s P. Broukalem, který zajistil odvoz. Přihlášeno bylo docela dost pesanů a tak postupným čekáním nervozita rostla a rostla, Bugi byla čím dál víc unuděná a ospalá...asi si přečetla v katalogu, že dnes nastupuje do kruhu jako poslední. Ke kruhu za námi přišla i majitelka Bambi, která sem přijela až z Polska.
Ta chvíle přišla, paní rozhodčí H. Dvořáková k nám přistupovala se slovy: "jé, to je ale hezká holčička" a začala popisovat. V postoji ještě nevydrží Bugi slouho stát, ale i přesto jsme dostali krásný posudek a ohodnocení

V1, CAJC, Nejlepší mladý harlekýn

a čekal nás boj o BOBA. Vítězkou plemene byla nakonec zvolena sestřička Aurore L´Ami Noir. Díky novým pravidlům, jsme ale nakonec běhali následně ještě o jeden nový titul - tzv. BOB mladých a ten si nakonec z výstavy domů odnášela Bugi! Po krátkém občerstvení jsem se spolu s Ilčou, majitelkou naší Caramby, přesunula ke kruhu 15, kde řecký rozhodčí posuzoval kelpie. Sešlo se jich tu docela dost, z toho tři od nás. Dle mého velmi krásný Apollo, který nedávno složil všestranou zkoušku ZM, obdržel od pana rozhodčího známku VD za hrubší a vlnitou srst. Kdo Apolla zná, ví, že srst je hrubší, ale vlny, vlny jsme na něm nikdo žádné nenašel. Britney i Bwaókiya Nagy (Benjamín) odbrželi též krásné posudky a oba dva ocenění V1, CAJC. Bylo příjemné vidět běhat dva sourozence o titul nejlepší mladý jedinec, který přidělil pan rozhodčí psovi. Benjamín se tedy utkal o titul nejvyšší a podařilo se...Benjamín z Lhotecké linie V1, CAJC, NEJLEPŠÍ MLADÝ JEDINEC, BOB





MVP DUOCACIB Brno

Neděle 8.2.2009
Rozhodčí: Andras Korozs


Na letošní výstavu v Brně dlouho nezapomenu! Po dlouhé době jsem opět vyjela na výstavu. Jela jsem spolu s kamarádkou, která mě požádala o předvedení své mladé kavalírky, protože se jednalo o její první výstavu. I já s Bugi brala tuto výstavu jako naší společnou premiéru, protože krátké proběhnutí po travičce vloni v Trmicích nemělo s vystavováním jako takovým, nic společného.

Vyjely jsme v neděli před šestou a už cesta do Brna byla "úžasná"...husté sněžení, mlha a silnice jako máslo. Co bylo potěšující, že kolem 8h ráno před BVV nikde žádná fronta aut, a tak jsme celkem plynule vjely do areálu, kde od nás organizátoři vybrali 180Kč a hned vzápětí nás donutili zastavit, s tím, že k halám se prostě zajet nemůže, i když, jak jsme pak zjistily, tam místa bylo habaděj. Organizátor výstavy zřejmě chtěl, aby vystavovatelé ranní procházkou se psy psychicky dobře na dnešní den naladili! Bohužel v neděli po celý den vydatně pršelo.
Hala V byla prostorná, nadchly mě koberce v celé ploše kruhu a restaurace v prvním patře... odkud jsme sledovaly společně se svými psy dění v jednotlivých kruzích. Viděla jsem vše co jsem potřebovala, protože v hale V, byla plemena co mne zajímala.
Díky přepisu názvu Beauceron na Beuaceron se posuzování našeho plemene posunulo do pozdnějších hodin... no a zákon schválnosti to zařídil tak, že přímo na minutu jsem vcházela do kruhu 41 já s Bugi a kavalírka mé kamarádky do kruhu 48. Díky pomoci jsme naštěstí za mě sehnaly na výstavě šikovnou handlerku. Nechápu, jak někdo zvládne vystavit i víc plemen současně, to prostě nejde!!!
Výsledek naší Bugi byl úžasný, zvládla svou premiéru dokonale. Získala od rozhodčího p. Korozse V1, CAJC, Vítězka mladých a BOB. Posudek v Maďarštině mě přislíbila přeložit vedoucí kruhu společně se zapisovatelem po skončení posuzování, ale když jsem za nima šla (v kruzích vedle se ještě posuzovalo), tak jsem v našem kruhu už nikoho nenašla! Posudek ale nakonec přeci jen přeložený mám, a to díky náhodě. Bugi si totiž po závěrečných soutěžích začala hrát se psem, jehož majitelka uměla maďarsky. A bylo by škoda nevědět, že pan rozhodčí Bugi nic nevytl a popsal ji jako kompaktní fenu s ušlechtilou hlavou, s výborným úhlením a výborným pohybem. Ocenil její pevné a uzavřené tlapky. Pochválil srst.
Závěrečný kruh byl pěkně nazdobený, žel s diváky se moc nepočítalo...těm byla ponechána krátká strana za květinovou výzdobou. Z jedné delší strany byly totiž stoly pro rozhodčí a za nimi asi 3m široká ulička ke zdi. Na protilehlé straně byl prostor pro plemena vstupující do kruhu a vystavené poháry...
Přestože se jednalo o první takto organizovanou výstavu, měla ta nedělní dobrý průběh. Organizátorům bych vytkla snad jen, že občas zapomíná na majitele. Ti zaplatí docela vysoké poplatky a nakonec si musí vzít vlastní židli, přepravku a sehnat či zaplatit překladatele apod.. Občerstvení venku na stáncích bylo díky počasí hodně omezené a mnohdy kvalitou spíš podprůměrné... do masa na grilu pršelo, stejně jako do oblíbených čínských nudlí, které byly jako led! Patříte-li mezi optimisty, můžete se těšit, že české výstavy mají možnost svou úrověň stále vylepšovat! Třeba i ceny ...za CAJC byla tentokráte medaile, za vítěze mladých žlutá tištěná kartička a za BOB pohár.
Cesta zpět přes Vysočinu byla obdobná té ranní, jen nesněžilo, za to víc klouzal na silnicích navátý sníh, který od rána rozbředl a opět zmrznul.
Přesto všechno hodnotím nedělní den pozitivně...byla jsem totiž celý den se svým psem a to je pro mě to nejdůležitější!

BUGI Proxima Arwen Arwen
Foto naší strakaté Bugi, kavalírka Proxima a malá Arwen po Quickovi


Kompletní nedělní výsledky



MVP PRAHA 15.11.2008


Výstavu v Praze jsem od začátku chtěla navštívit, proto jsme se v pátek před odjezdem domluvily s Hankou a ráno před devátou vyrazily směr Letňany. Cesta až na jednu kolonu rychle ubíhala, na výstavišti jsme byly v půl desáté. Počasí nádherné!
Když jsem objevily kruh 30 s beaucerony, měla jsem radost, neboť nastupovala mezitřída psi, takže jsme měly vidět všechno, ale….jak jsem se zanedlouho podle katalogu dozvěděla, přišly jsme o posuzování harlekýnů, na které jsem se těšila, neboť jich tu bylo oproti jiným výstavám hodně.
Měla jsem s sebou svou Bugi, aby zjistila, co to taková výstava vlastně je. Zprvu byla trochu nejistá, ale po chvíli si našla psího kamaráda a tak, zatímco já sledovala dění v kruhu, si Bugi hrála a Dany zlobil s Kubíkem. Naše Duffy z Lhotecké linie zde v březnu 2008 na MVP u p. Redlického získala CAC,CACIB a nyní, po BIG FCI1 na MVP v Mladé Boleslavi 30.8.08, si z této podzimní výstavy odnášela známku VD3. Posuzovala rozhodčí Petra Spoustová. Celkové výsledky jsem vložila na klubový web. Potkali jsem tu Šárku se Siriusem, vypadali unaveně, ale spokojeně!
Ke kruhu kelpínek jsem se nakonec nedostala včas a to mě mrzí, protože jsem nebyla u toho, když náš Apollo z Lhotecké linie vyhrál titul CAC, CACIB a BOB-vítěz plemene! Půlroční Britney si na tituly musí ještě počkat, získala zde VN2, ale dle mého je to velmi slibná fena! Modře zbarvená kelpínka Arie z Lhotecké linie se nevystavovala, ale čekala ji dnes bonitace, kterou absolvovala po skončení výstavy velmi úspěšně, obdržela čistý kód!
Domů jsem frčely neplánovaně narychlo, tak jsem jen před odjezdem stihla nafotit Buginky sourozence a převzít krmení MERA DOG, kterým už přes rok krmíme a máme s ním jen dobré zkušenosti!
Večer se zastavila M.Nováková s P.Broukalem a pohovořili jsme o chovu kelpií, což by mělo být tématem pro všechny chovatele těchto australských workholiků! Plánujeme uspořádat jejich setkání!

BUGI A SOUROZENCI BUGI POPRVE NA VYSTAVIŠTI BUGI A SOUROZENCI BUGI POPRVE NA VYSTAVIŠTI BUGI POPRVE NA VYSTAVIŠTI BUGI POPRVE NA VYSTAVIŠTI


ÚSPĚCHY NAŠÍ BRAYI V POLSKU

LODŽ 20 a 21.9.2008


Na cestu do Polska jsem se ani moc tentokráte netěšila, vstala jsem vysloveně z postele, protože jsem se už přes 14 dní potýkala s nějakým bacilem a k tomu mi ještě praskl zádový sval. Mírně omámená jsem krátce před půlnocí vyrazila k Marcele naložit zbylé pasažery, jely jsme 3 ženský a 3psi, tedy přesněji 2feny a jeden pes…Jumper. Cesta kupodivu ubíhala celkem rychle a tak jsme před 8hodinou byli na místě a vyřídily potřebné formality, našly kruh a v 11hodin za silného deště jsem prezentovala Brayu jako jedinou zástupkyni plemene zde na krajové výstavě. Blahořečila jsem rozhodčí paní Irině Azen (Bialorus), že mě tolerovala předvádět Brayu pod deštníkem. Bylo tak nevlídno, že jsem si výsledek přečetla z posudku až v autě.
Vyrazily jsem shánět nocleh a díky doporučení jsme byly na první pokus úspěšné. Jen nebylo čím zaplatit a tak jsem si jeli rozměnit EURO zpět na výstavu. Díky tomu byla kelpie předvedena i v závěrečné soutěži, kdy měla handlerku Aličku a moc jim to spolu slušelo. V 17hodin už jsme byly v postelích a ani nevím jak, ale téměř hned jsem usnula. Ráno bylo poklidné, ale též hodně vlhké. Z ubytovny jsme vyjížděly na 9hodinu a do kruhu nastoupily okolo 12hodiny. Pro velký úspěch jsem Brayu opět svěřila Aličce a teprve v soutěži o BOB jsem si Brayu převzala. Alička zde předváděla černou Arroganci a Marcela černého Jumpera. Braya zvítězila! Od pí. Boženy Ovesné (Čechy) obdržela nejvyšší titul - vítězka plemene!



MVP MLADÁ BOLESLAV


Když jsem ráno vstávala, měla jsem pochybnosti jaké dnes bude počasí a na výstavu se i nechtělo. Jen povinnost vyzvednout krmení mě donutila vstát a s celou rodinou provázenou naší Kelpí , jenž je t.č."opelichaná" po štěňatech a ještě navíc v dobré
"v žírné" kondici!, vyrazit do M- Boleslavi. Pája byl nakonec skutečně zárukou krásného počasí, jak ráno předpověděl! No a jak to dopadlo? Krmení jsem nepřebrala, ale za to jsem shlédla výstavu a vyhlášení BOB, kterým se stala Duffy , dcera naší Mayi a CH. Arcona z Husovy tvrze! Třešničkou a dortu bylo přidělení titulu BIG! Mám velikou radost, díky Dáši za skvělou zprávu a gratulace majiteli.
Cestou zpět jsme se stavili nafotit ovce, kozy i koně, Dany jezdil na koni jako indián, bez sedla, ale jen s výraznou pomocí tatínka.


SPECIÁLNÍ KLUBOVÁ VÝSTAVA SBK A DUONADUBE BRATISLAVA 2008


Už brzy ráno se začal výstavní maraton cestou do Prahy k Dáše, která přiložila do mé Berušky (Citroen-Xhara) další dva bosíky. Pokračovaly jsme směrem k Bratislavě nyní již v kompletní sestavě já a Dáša + bosíci Quick, Maya, Arras a Aurore. Díky Tomíkovi, jak říkám své nové navigaci, jsme na místo dorazily bez problémů chvíli před začátkem akce. Bylo šílené vedro a dusno k padnutí, teploměr ukazoval něco málo přes 35C. Vedrem nakonec nikdo nepadl díky náhlému ochlazení, větru a slabému mrholení. Ke konci výstavy už bylo chladno zase až moc, jen 19C.
Celkem bylo přihlášeno 35 beauceronů, kdy největší počet jedinců byl ve třídách otevřených, kam jsem hlásila jak Quicka, tak Mayu. Klubovou výstavu posuzoval p. rozhodčí Mezsáros dost osobitým způsobem, z výsledků výstavy byl překvapený i sám majitel vítězného psa. Quick byl V4, i když nás pan rozhodčí postavil tak, že se diváci dlouho domnívali, že jsme vyhráli. Maya skončila V3.
Páteční večer a noc o mne pečovala Hela, majitelka Grétky, která mě pozvala do jejich "Zeleného domu", který na mě velmi příjemně působil. Celkovou atmosféru mírně kazila jen blízká bouřka, která se točila téměř nad námi až do brzkých ranních hodin.
Ráno jsme spolu s Helou vyrazily do Bratislavy na sobotní MVP, dokonce jsme stihly i krátkou prohlídku města. Sobotní výstavu posuzoval p. rozhodčí O. Vondrouš a Quick získal V1, CAC za vynikající úhlení a pohyb. Dlouhé volno jsem pak strávila relaxací v areálu Incheby. Mírně mrholilo, ale to vadilo jen mě, psům nikoliv. Ohřála a uschla jsem až na závěrečkách, kdy se bylo na co dívat, protože v některých soutěžích stáli vystavovaní psi ve dvou řadách. Čekala mě noc strávená v autě a bylo to dobrodružné, stejně jako ceny, na parkovišti u Incheby chtěli za noc už 500,-Kč, vydřiduši! Příště pojedeme do Dunajské Stredy, což mě doporučili manželé Koláčkovi, kteří se tam dokonce vraceli ještě po nedělní výstavě. Dobrý tip na dovolenou!
V neděli, ve stejné třídě i při stejném obsazení, dostal Quick po velmi dlouhém rozhodování tentokráte V2, r. CAC od pana rozhodčího P. Harsányi, který má raději udělané psy, což si pamatuji z loňského roku, kdy před Jumperem v soutěži o BOB upřednostnil naši dobře živenou Brayu! Z výstaviště jsem odjížděla ještě před závěrečkama, protože jsem se chtěla vyhnout dopravní špičce, což se díky motorkářům stejně nepodařilo. Proto jsem se nakonec na chvíli raději zastavila v H. Brodě podívat se na Erona a byla jsem mile potěšena, tento pes se má skutečně skvěle! Byl to opravdu příjemný závěr víkendu. Zítra celý den spím, doufám!!!

QUICK A MAYA   QUICK Z KOLÁČKOVA RANČE  MAYA Z KOLÁČKOVA RANČE


Fotografie z této akce



NV Mladá Boleslav 19.7.2008


Do Mladé Boleslavi jsme se tentokrát jeli jen podívat na pejsky s Danym a malou Bugi. V kruhu 34 bylo dnes předváděno 14 beauceronů, exteriér posuzovala a pořadí zadávala Petra Spoustová. Mezi vystavujícími byl i náš Evans, který si z mezitřídy odnesl V1, CAC! Počasí bylo typické pro tuto výstavu, takže jsme opět několikrát zmokli!
Národní vítězkou se stala fena Bar Rafaeli Des Onze Hermines a pes Ares Magic Magpie, který se stal vítězem plemene a nastoupil do závěrečných soutěží, kde sice nevyhrál, ale patří mu dík za prezentaci plemene, obzvláš´t, když tato proběhla za hustého deště. Ve stejné skupine FCI I. nastoupil také Royal Coctail Jumper Black, otec našich A+B vrhů kelpínek. Z beauceronů v závěrečných soutěžích nastoupila v mladých fenách Aurore L´Ami Noir. Naše kamarádka Simča byla opět v závěrečném kruhu několikrát a to se svými krásnými výmarskými ohaři. Posíláme pozdrav do Litvínova!!!
Na výstavě jsme se setkali s naší Funny a Dany jako obvykle řádil o 106, Bugi byla naoko hodná.

                     SEDLAČKOVI F - z Lhotecké linie F - z Lhotecké linie B - L´Ami Noir    B - L´Ami Noir pes


Fotografie z této akce



29.3.2008 NVP Nitra

Ranní budíček byl dnes opravdu brzký. Vstávala jsem chvíli po 2hodině a vyjížděla směr Nitra. Cestou jsem u Jihlavy vyzvedávala kelpínku Arii s paničkou a pak hned byla cesta veselejší. Před hranicemi jsme posnídaly na benzínce a zjistily, že nefunguje centrální zamykání auta, tak jsem celé Slovensko obíhala vždy všech 5 dvěří s klíčkem a musím podotknout, že člověk už si odvykl! Cesta ubíhala rychle, chytil nás prudký deštík a bloudily jsem nejvíc v samotné Nitře. Nakonec jsme se strefily a stíhly vše včas vyřídit. Beauceroni nastupovali první a to do kruhu č. 1. Quick, tatínek našich miminek, kterého jsem měla čest předvádět, měl č. 3 a toto č. 3 nakonec zvítězilo! Martina od Arie byla celá nervozní a tak se stalo, že jsem nakonec skončila i v kruhu kelpínek, byl hned vedle a kelpie šly na řadu až poobědě. Arie získala CAJC, panu rozhodčímu se moc líbila hlava a celkov výraz, ale vytkl jí pohyb pánevních končetin a proto titul BOB získala Ajajaj. V každém případě měli oba naši svěřenci potvrzenou účast v závěrečných soutěžích. Arie nastupovala v soutěži o nejlepší mladou fenu a ve společnosti ostatních plemen se jí tak líbilo, že se zde originálně prezentovala doslova postoji - a to na zadních, což paní rozhodčí zřejmě neoslovilo. Ve skupině FCI 1 vbíhala jako první do kruhu Ajajaj a Quick asi na 6 pozici za ní. Předvedl zde svůj skvělý pohyb a tak ho paní rozhodčí vybrala do užšího výběru. Následovalo další kolo, kdy se běhalo individuálně a nakonec jsme postoupily mezi první pětici, ovšem udělovala se pouze první tři místa, tak nevíme jestli bychom byli čtvrtí nebo pátí, ale to neva, protože my jsme si to stejně užili! Z výstavy jsou krásné fotečky, ale ještě nedorazily, hned jak budou, budete si je moci prohlédnout. Cesta domů ubíhala stejně rychle, jen únava byla větší. Zastavila jsem se v Jihlavě na občerstvení u Martiny doma, odkud jsem vyjížděla na oslavu ke Spolkům, vezla jsem tam překvapení pro oslavence. Domů jsem se dostala až kolem 4hodiny ale to protože se přeci měnil čas!

VÝSLEDKY:

BEAUCERON
PSI:
Tr. středná:   FALCO HORLA SLOVAKIA - V1,CAC
Tr. otvorená: PONGO Z KOLÁČKOVA RANČE - nedostavil se
                    QUICK Z KOLÁČKOVA RANČE - V1, CAC, BOB

SUKI:
Tr. mladých:  CLARYS ELLEN BLACKGORGE - nedostavila se
Tr. otvorená: CECILKA Z HUSOVY TVRZE - VD2
                    OXI BAS ROUGE DE LISICA - V1, CAC

AUSTRALSKÁ KELPIE
PSI:
Tr. otvorená: ÁRKOSLIGETI MAGIC EYES DINGO - V1, CAC
SUKI:
Tr. mladých: ARIE Z LHOTECKÉ LINIE - V1, CAJC
Tr. otvorená: AJAJAJ Z KARLŠTĚJNSKÝCH PASTVIN - V1, CAC, BOB

QUICK Z KOLÁČKOVA RANČE   QUICK Z KOLÁČKOVA RANČE   QUICK Z KOLÁČKOVA RANČE   QUICK Z KOLÁČKOVA RANČE a ARIE Z LHOTECKÉ LINIE   QUICK Z KOLÁČKOVA RANČE a ARIE Z LHOTECKÉ LINIE QUICK Z KOLÁČKOVA RANČE QUICK Z KOLÁČKOVA RANČE a ARIE Z LHOTECKÉ LINIE ARIE Z LHOTECKÉ LINIE a AJAJAJ

VÝSTAVA V POLSKU 1.12.2007 NOWA RUDA

Rozhodčí pan ing. Leoš Jančík


Výlet na výstavu jsme si naplánovaly necelý měsíc dopředu. Jednalo se o čistě dámskou jízdu. Holky s kelpínkama dojely k nám již v pátek večer. Krátce jsme si popovídaly, vyvenčily aktéry a taky mou smečku a hned po večeři jsme šly spát. Ráno jsme vstávaly před šestou a po úspěšném naskládání pesanů do auta jsem vyrazily ještě pro Marcelu, která jela jako doprovod. Přes Polské hranice jsme tedy projížděli v sestavě Markéta a kelpie Ajajaj z Karlštejnských pastvin , Kristýnka a kelpie Adoné, Marcela tentokrát bez psa a já spolu s beaucerony Quick z Koláčkova ranče a Celte de Lusan.
Čas byl dobrý a tak jsme dodržely i plánovanou přestávku v Kubowě zdroji, kde jsme chvíli nakupovaly a samozřejmě vyvenčily hafany. (Celt se chtěl s každým trhovcem pusinkovat a kupodivu, se i pár dobrovolníků uvolilo.)
Na místo výstavy, což byl sportovní areál, jsme dojely akorát. Zaplatily jsme výstavní poplatky a hned šly kelpínky do kruhu. Organizace této výstavy byla totiž dokonalá tím, že vystavovatelé předem věděli, kdy půjdou na řadu a tomu mohly přizpůsobit i svůj odjezd z domova!
Adoné měla svou premiéru a bylo to poznat, hlavně Kristýnka, její majitelka byla hodně nervózní. ADONÉ Z LHOTECKÉ LINIE Nakonec ji pan rozhodčí i přes nedostatky v předvádění udělil titul BOB. Kristýnka nám i panu rozhodčímu, který si do poslední chvíle myslel, že je Kristýnka z Polska, musela slíbit, že bude s fenečkou poctivě trénovat, aby celkový dojem byl příště dokonalý a taky samotné Adonce pravidelný tréning prospěje ve zlepšení kondice! Ajajaj si odvážela titul CWC.
Po 12h nastupovali beauceroni. Celte nastoupil ještě v dorostu a Quick ve třídě otevřené. Oba se předváděli na výbornou! Na vítězství to však nestačilo, dle slov rozhodčího je Celte ještě nehotový na rozdíl od jeho staršího protivníka, ve třídě otevřené zase o vítězství rozhodla intenzita barvy. Ve výsledkové listině se dozvíte i to, že nejlepší fenou a tudíž vítězkou Polska se stala fena Ellen z Husovy tvrze!
Po posouzení jsme odjížděly k domovu, protože Kristýnka s Adoné musí na předvádění v závěrečných soutěžích ještě moc pilovat a počasí nebylo příznivé, sněžilo, pršelo zároveň a sluníčko nám vysvitlo jen na odjezd, kdy se nám autíčko zahrabalo do bahna a bez pomoci, bychom v Polsku asi musely zůstat.
Na zpáteční cestě jsme se stavily na večeři v České Skalici a doporučuji! Bylo to úžasně chutné a prostředí i personál příjemné. I k pesanům se zde chovali velmi mile a to nepopisuji jak vypadal náš zevnějšek po páčení autíčka z bahnivé lázně…
Domů jsme všechny dorazily v pořádku, hlavně díky ridičce Markétě a jejímu Mondeu. U Marcelky jsme ještě pozdravily Jumpera a absolvovaly prohlídku kozího osazenstva, no a pak se jelo k nám domů, kde jsem vyložila a Markétka s Kristýnkou od nás hned pokračovaly domů, do Chomutova!



VÝSLEDKOVÁ LISTINA 1.12.2007 NOWA RUDA
(neoficiální verze)


AUSTRALSKÁ KELPIE - FENY

Tř. mladých
ADONÉ Z LHOTECKÉ LINIE
(Royal Cocktail Jumper Black X Braya Xapatán) Chov. Jana Šimáková, Maj. Kristýna Přibylová
V1, NEJLEPŠÍ MLADÁ FENA, NEJLEPŠÍ JUNIOR, VÍTĚZ PLEMENE - BOB
Tř. otevřená
AJAJAJ Z KARLŠTĚJNSKÝCH PASTVIN
(Tyyanna Eraks X Belatar´s Tina) Chov. Radim Holovský, Maj. Markéta Měkutová a Marcela Nováková
V1, CWC, NEJLEPŠÍ DOSPĚLÁ FENA V RASE

BEAUCERON-PSI CP

Tř.štěńat
CELTE DE LUSAN
( Perouges Des Assiers X Ohana de Lusan)Chov. Gerard Valter, Maj. Marcela Verner - VN2
CYWIL ZLOTY STAW
(Macho Optima Fide X Vice-Versa des Assiers)Chov. Robert Wlazlo. Maj.Lech Miśkiewicz - VN1
Tř.otevřená
NA PRZYKLAD KRAKEN
(Apache de L´ Amouraudiére X Elza Capriola)Chov.Leszek Kalisch , Maj. Agata Zworska-Story
V1, CWC, NEJLEPŠÍ DOSPĚLÝ PES V RASE, VÍTĚZ PLEMENE - BOB
QUICK Z KOLÁČKOVA RANČE
(Apache de L´ Amouraudiére X Hilary z Koláčkova ranče)Chov. Radovan Koláček, Maj. Miroslav Dobák - V2

BEAUCERON-FENY CP

Tř. mladých
BERENGARIA ASTRA CANINA
Argos Vlčkovický les X U-LA-LA Astra Canina Chov. Jadwiga Chodceń, Maj.Robert Macijowsky - BDB1
Tř.otevřená
ELLEN Z HUSOVY TVRZE
Ufo de la Montagne du Seigneur X Arleta z Husovy tvrze) Chov. Karel Otradovec, Maj. Lucie Tančevová
V1,CWC, NEJLEPŠÍ DOSPĚLÁ FENA V RASE




POSUDKY PŘEDVÁDĚNÝCH PSŮ


CELTE DE LUSAN
6-mcy pies, o ladném, typowej glorie. Oko i ucho perfekcyjne. Silnej kosči. Zgryz i zeby stand., Perfekcyjny format i linie szyja, gzbiet. Ogon lehko knyuy. Ladne katowanie tylu. Z przodu malo rozbudovany.

QUICK Z KOLÁČKOVA RANČE
2-letni pies, o ladném glorie, cierne oko, ucho kupírované. Zgryz prawidlovy. Mocnej kosći. Ladny ruch i katowanie. Brak podpalania na piersi.

CELTE DE LUSAN    QUICK Z KOLÁČKOVA RANČE




Fotografie z této akce




28.10.2007 - REICHSHOFFEN

Na této francouzské výstavě jsem předváděla beaucerony Arno Vlčkovický les a Celte de Lusan (Serge). V 6hodin ráno jsem vypravila Celta na cestu, cestoval se svou majitelkou Marcelou Verner.Já jsem jela v 10hodin do Francie spolu s majiteli Arna, Soňou a Pavlem Krňanskými. Cesta byla pohodová a tak jsme do místa ubytování dojeli okolo 17hodiny. Společenský večer se vydařil a moc pěkně jsme si popovídali přímo u chovatele Celteho. V neděli začínala výstava v 9hodin, kdy majitelé beauceronů dojížděli na místo postupně a tak se tvořilo i pořadí psů k posuzování. Laicky řečeno, stála se fronta na posouzení exteriéru. Dospělí jedinci, kteří absolvovali posouzení exteriéru, přecházeli do další řady na posouzení povahy. Arno dopadl exellentně a z testu povahy si ze 100bodů odnášel 92, nejenže tedy postoupil do dalšího kola, což byla samotná výstava, kam nebyli připuštěni pouze psi, kteří tímto testem prošli, navíc absolvováním tohoto testu je francouzský pes uchovněn. Na této výstavě se sešli celkem 3 psi z české CHS Vlčkovický les a Arno, Alain i Amalie postoupili na výstavu! Před samotnou výstavou však byl zařazen oběd, což byla hostina skutečně přímo ukázková. Pochutnali jsme si na Výborném hovězím s opékaným bramborem a několika druhy zeleninových salátů, následoval zákusek a kafe. Posuzování výstavy začlo se smrákáním a skončilo za tmy, v 18hodin. Vše jsem se snažila zdokumentovat, žel jsem neměla s sebou svůj fotoaparát, tak je kvalita fotek snížená. A jak čeští pesani dopadli? Alain byl ve své třídě první - V1, Amálka - V2 a Arno - V4. No a Serge vyhrál svou třídu i zde!Doma zpět jsem byla krátce po půlnoci!



Fotografie z této akce



21.7. NV Mladá Boleslav

Na letošní národku v Mladé Boleslavi jsem se těšila. V sobotu jsem si v klidu užila výstavu a předvedení 20 beauceronů jako divák, což byla pro mě velmi příjemná změna a doslova jsem si to i vychutnala. I foťák jsem neproháněla tolik co na jiných akcích..
A jak to tedy pro naší chs dopadlo?
Delisa Z Lhotecké linie se utkala ve třídě mladých a získala titul V1, CAJC i přestože její kondice bývá daleko lepší.
Z třídy pracovní si Beata Z Lhotecké linie odnesla titul V1,CAC a její dcery, vnučky našeho ich. Eastwoda Clint Fedar odcházely z mezitřídy s tituly - Ave Fahave V1,CAC, Amy Fahave V2, r.CAC. vnučka naší Daisy Z Opatovických rovin jménem Andrea Pouštní zář V1, CAC ze třídy otevřené. Hned za ní skočila dcera Eastwoda Birgit Magic Magpie V2, res.CAC. Sašin syn Evans Z Lhotecké linie V2 ze třídy mladých.



4.-5.5. SPECIÁLNÍ VÝSTAVA BC - MONTLUCON




   Ve čtvrtek v poledne mi zavolala Dáša a nabídla, jestli s ní a s Romanem nechci jet do francie na bosíky. No řekněte NE! Sice to byl šibeniční čas na přípravu a zajištění všeho doma, když připočtu, že v 15.30 hodin jsem měla vyzvedávat Dášu a odjíždět na schůzi předsednictva do Říčan. Stihla jsem to, schůze skončila a já jsem po schůzi musela vrátit s autem domů. Měla jsem s sebou Daisy a Arii, tak jsem se zastavila nakoupit své cereálie vna Čerňáku a využít situace a protáhnout obě feny ve víru velkoměsta.
   Ráno v 5 jet autobusem na místo odjezdu. Čekala nás náročná cesta, 13hodin v autě…ale co v autě, nám bylo hej, ale Dáša seděla navíc celou dobu za volantem, smekám před ní! Na výstavu jsme dorazily včas a já byla zděšená za co považují nás Čechy, být tmavší tak si nás asi pletou s Afričany! Areál výstavy byl prostorný a přehledny, fakt se mi líbilo vybavení hal, kdy každý vystavovatel měl možnost umístit svého psa do klece a v klidu si projít celou výstavu. V mnoha případech nad klecí bylo o daném psu nebo o celé CHS, nabídce štěńat atd. Výstava probíhala ve dvou kruzích, feny posuzovala paní Noole a psy pan Karihuel, tak že si člověk musel vybrat, jestli upřednostní psy nebo feny. Já upřednostnila psy a opravdu jsem zde našla moc pěkná zvířata. Bohužel nakonec skončila jen ve špici, ale nevyhrála. Vyhrál pes, který se předváděl spíše jako NO. Bylo to sice na oko impozantní, ale pro beaucerona dost netypické o to víc mě překvapilo, že tento pes vyhrál nad fenou, která byla v pohybu dle mého lepší.
   Francouzi oceňují ve třídách do 4 místa a na závěr výstavy následuje pohoštění. Atmosféra mimo kruh byla k nám přívětivá.
   V areálu výstaviště jsme potkali červeného kelpiáka, kterého jsem samozřejmě zdokumentovala. Následně zjistila, že celé výstavy se zúčastnily jen 2 kelpie, on a jeho sestra.
   Hned po skončení posuzování a rozloučení s Francouzskými přáteli jsme se vydali na zpáteční cestu, což jsem obdivovala řidičku Dášu, že si na takovou cestu troufne bez chvíle odpočinku (je však nezničitelná) a zvládla to na 1*.
   Doma jsem byla v neděli před osmou ráno, ale na cvičák už nešla, upřednostnila jsem před ním svou postýlku!


CALL